Gratuluji, je to hezký to všechno vidět hezky na jedný postavičce, ale každej zkušenej rkaft co hodně vyrábí/těží ví že je lepší mít krafty 2-3 pak mužeš vydělat víc za mín času, navíc rychleji udělat bulky. Aspon já to tak mám na kraftech.
V lese žily všechny zvířátka pěkně pospolu. Byl to pěkný les. Každý se staral o svoje
záležitosti a vše probíhalo zcela v pohodě. Občas někdo větší a silnější sežral někoho menšího
a slabšího, jak už to v řádném lese bývá.
Medvěd zjistil, že má v lese od včel tolik medu, že by s ním šlo podnikat. A tak se
domluvil s liškou. „Hele, ty se postaráš o to, aby se pravidelně všechny zásoby medu z lesa
pěkně využily, zisky mi pěkně přenecháš a já tě zato nebudu po lese pronásledovat“.
„No dobrá“, řekla si liška a domluvila se s datlem.
„Ty máš v lese přehled, víš o kdejaké dutině, tak co kdybys vytahoval od včel
plástve?“
A tak se medvědovo podnikání pěkně rozjelo. Liška to má pod palcem, datel med
vyhledává, jezevec ho dává do lahví a králík ho nakládá na vozíky. No a zajíc to pěkně
rozveze. Když je třeba, tak přiletí vrána a všem pomůže, podle toho, co je třeba. Všechno
báječně funguje, po medu je poptávka a zvířátka z lesů, které medem neoplývají se mohou po
našem utlouci.
Medvěd si žije v přepychu a tak pozve do svého luxusního brlohu medvěda se
sousedního lesa. Když jsou díky vynikající medovině v poněkud povznášející náladě, tak se
v diskuzi dojde i na podnikání.
„Žiji si dobře“, říká medvěd - soused. „Já podnikám s malinami. Vlk mi to nasbírá a
kuna zabalí.“
„No a kdo ti to naloží a odveze?“, ptá se náš medvěd. „Na to jsem se domluvil
s firmou Orel a Sup.“ To není špatný nápad říká si náš medvěd.
Hned druhý den ještě s bolavou hlavou volá lišku. „Hele řekni králíkovi a zajícovi, že
je předám firmě Orel a Sup. A nebo jim to radši neříkej, ještě by měli blbé kecy. Tím se nám
prudce zvýší produktivita a na Svazu výrobců medu budou z toho úplně hotoví!“
„A není to blbost?“, blesklo lišce hlavou, ale neřekla to, jelikož měla vůči medvědovi
poněkud podřízený vztah.
Liška jde za datlem a jezevcem. „Co je to za kravinu?“, rozčiluje se jezevec. Tak my
to tady pěkně zabalíme a pak to předáme nějakým dravcům?“
Ale medvěd rozhodl a tady v lese se nediskutuje. Už to není ten klidný les kde všichni
žijí pospolu – je čas dělení!
A tak se stalo, že všechna práce spojená s nakládáním a odvozem medu má na starosti
firma Orel a Sup. Králík se zajícem vzali do zaječích – však není pochyby, že jejich vztah
s novým zaměstnavatelem nemohl mít dlouhého trvání. Orel a Sup najali jiné hlodavce – na
poli je jich spousta a jak by se ti malí také mohli bránit takovému zaměstnávání.
A naše medová firma začala OrloSupovi platit za služby. „Není to moc?“ ptá se
medvěd lišky. „Platíme tak hodně a nějak nám ubývá zájemců o náš med.“
„No jo,“ neudržela liška jazyk, „když to dělají křečci z pole, co nikdy o medu ani
neslyšeli, těžko můžeme chtít nějakou rychlost a kvalitu!“
A to neměla liška říkat. Medvěd ji vyhodil a na její místo dosadil svého kamaráda
mývala. Ten hned začal dělat čistky. Za datla přišla straka (nikdo mývalovi nevysvětlil, že
straka-poud a straka není totéž), a za starého dobrého jezevce přišel mladý a studovaný
lenochod ze zámoří.
Kdo něco ví o zvířátkách určitě vidí už teď, kam to povede.
V našem lese se opět objevil medvěd ze sousedství. Jak se vede starý brachu? ptá se
když vidí svého zasmušilého kolegu
„Ále to víš, krize. Nedaří se. A jak ty?“
„Ale jo,“ povídá soused „dobré to je! Když jsme spolu naposled mluvili, došlo mi, že
bude lepší mít celou výrobu až po předání našim zákazníkům ve vlastní režii. Pak se u nás
objevili zajíc s králíkem a ti o tom věděli všechno – určitě víc než Orel a Sup. Dokonale to
funguje. Navíc jsem zjistil, že mám v lese také docela slušné zásoby medu, tak teď děláme i
toto – tady máš jako dárek náš nový výrobek Maliny v medu! Ještě k tomu jsem sehnal
šikovnou šéfovou – lišku podšitou – ta je fakt dost dobrá! Tak se měj, musím zase zpátky,
máme nějaké drobné problémy se včelami!“
„Jo a abych nezapomněl! Podal jsem na svazu žádost o převzetí tady toho lesíku –
říkali, že jste v samých problémech a nejlepší bude, když to vezme někdo, kdo tomu rozumí.
Tak se měj!“
A jaké nám z této bajky plyne ponaučení?
Ne všechno co jinde vypadá dobře může být dobré pro nás.
Ne každý kdo nám říká, jak to má dobře zařízené, je o tom sám přesvědčen.
